Železničář / Historie / Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní
Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní
8.4.2016 – autor: JAN DVOŘÁK
Jaké je naše nejfotografovanější nádraží na pohlednicích, když od začátku minulého století snad každé město a městečko i obce prodávaly pohlednice s těmito železničními stavbami? Je to snad pražské Masarykovo nádraží, nedaleké hlavní s historickou budovou či naopak olomoucké? Nebo to v Hradci Králové? Pátrání nebylo ani tak složité, protože se brzy ukázalo, že tímto objektem je současné plzeňské hlavní nádraží.
Je s podivem, že se tou nejfotografovanější železniční stanicí nestala třeba nějaká pražská. Například smíchovského nádraží byla svého času vydána pěkná řádka pohlednic, která předčila v počtu vydaných druhů i pražské Wilsonovo nádraží, tedy dnešní hlavní. Ačkoli tato nádražní budova patří svou architekturou mezi nejhezčí stanice v zemi, na pohlednice pro město Prahu tak atraktivní nikdy nebyla. Nejspíš proto, že hlavní město má historických památek, které stojí za ukazování na pohlednicích, obrovské množství. A tak pražská nádraží vždycky živořila na úkor Hradčan, Karlova mostu, Prašné brány, Staroměstské radnice s orlojem, Vyšehradu, Václavského náměstí s Národním muzeem v pozadí…
Nutno podotknout, že i v roce 1985 zbytečně zbouraná nádherná výpravní budova nádraží Praha-Těšnov by v mnoha jiných městech byla jednou z hlavních náplní pohlednic. A kdyby budova pražského hlavního nádraží stála třeba v Brně, jistě by výčet druhů jejích pohlednic býval větší než tomu bylo v metropoli, i když současné brněnské hlavní nádraží se na pohlednicích také několikrát objevilo. Protože v západočeské metropoli samozřejmě není tolik architektonických skvostů jako v Praze, stala se tak výpravní budova největšího plzeňského nádraží tou nejfotografovanější u nás. Vždyť i svým výtvarným řešením a bohatou štukovou pseudobarokní výzdobou a mohutnou kupolí se spíše podobá divadlu či muzeu.
Architekt se oběsil
Centrální železniční stanice v Plzni postavená v nadmořské výšce 325 metrů byla zprovozněna v roce 1862, když se uvedla do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Současnou budovu tohoto nádraží zástupci železnice slavnostně otevřeli 17. července 1907 ve 12 hodin za účasti ministra železnic rakousko-uherské monarchie dr. Derschatty a vysvěcena také byla plzeňským arciděkanem P. Augustinem Střízkem. Budova vznikla podle projektu Jana Bašty, stavitelem byl Rudolf Štech, který se podílel i na financování stavby. Přitom se zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna roku 1908 oběsil.
Plzeňské nádraží mělo od zahájení provozu dobře vyřešenou návaznost na městské dopravní prostředky (zprvu tramvaj, později i trolejbus a autobus). Na konci 2. světové války plzeňský železniční uzel těžce strádal americkým bombardováním. Velké škody utrpěla i budova nádraží, ale podařilo se ji zrekonstruovat do původní podoby. Stavba i s blízkým okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou a nejvíce je charakteristická svou velkolepou kupolí sahající do výšky 40 metrů. V letech 2011-12 se uskutečnila další velká rekonstrukce nádražní budovy. Za vlády komunistické strany bylo toto největší plzeňské nádraží pojmenováno na Plzeň-Gottwaldovo nádraží, a to na počest dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Po sametové revoluci v listopadu roku 1989 nese toto nádraží název Plzeň-hlavní nádraží. Vychází z něj šest tratí směrem na České Budějovice, Domažlice, Cheb, Klatovy, Prahu a Žatec.
Další články této rubriky
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »
Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa
5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »