Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Když z malé lokomotivy vyroste velká

Když z malé lokomotivy vyroste velká

9.3.2022 – autor: JOSEF HOLEK Foto: ARCHIVY ROSTISLAVA KOLMAČKY

Vyrobilo se jich téměř tisíc, dostaly se i na Kubu a železničáři jim pro jejich sílu a velikost přiřkli mytické jméno. Řeč je o motorových lokomotivách T 458.1, přezdívaných Velký Hektor. Za léta provozu zastaly neuvěřitelné množství práce a do důchodu se leckteré kusy stále ještě nechystají. Letos slaví neuvěřitelné šedesáté narozeniny.

Když z malé lokomotivy vyroste velká

Nejstatečnější, nejsilnější, nejmohutnější, krásný nejen tělem, ale i duchem. Těmito superlativy se v řecké mytologii pyšní Hektór, nejstarší syn trojského krále Priama a jeho ženy Hekábé, velitel trojských vojsk ve válce proti Achájcům. V přeneseném slova smyslu charakteristika jako pro lokomotivu. A ejhle, stalo se! Železničáři takto pojmenovali motorovou lokomotivu řady 721 (T 458.1), která v tomto roce slaví šedesátiny. Jestli je mašina krásná, necháme na subjektivním posouzení každého z nás, silná a mohutná ale bezpochyby je. My ještě přidáme přívlastek spolehlivá. 
Samotná historie konstrukce lokomotiv se začala psát už na konci čtyřicátých let 20. století, kdy stát v rámci poválečné obnovy vozidlového parku Československých státních drah (ČSD) pověřil pražskou lokomotivku ČKD výrobou motorových lokomotiv. Bezmála desetileté období vývoje a aplikace nových technických řešení přinesly první úspěchy. Z výrobních hal, ze kterých do té doby vyjížděly parní a dvounápravové lokomotivy pro lehký posun, začaly vyjíždět první velké lokomotivy určené pro traťovou službu. 

Nutné poválečné spoření 
„Po prvotní osmikusové řadě T 434.0 a sériově vyráběné, zdařilé úzkorozchodné řadě T47.0 spatřily v letech 1957 a 1958 světlo světa i prototypy nových řad T698.0, respektive T 658.0 a T 435.0. Typ T435.0 pak jako vážný adept na zahájení motorizace posunu a provozu na vedlejších tratích ČSD i průmyslových vlečkách,“ popisuje vznik strojů železniční odborník, amatérský historik a správce webu Prototypy.cz Rostislav Kolmačka. 
Vývoj navázal na zkušenosti s elektrickým přenosem výkonu u motorových vozů. Trendem 50. let však byl u motorových lokomotiv hydraulický přenos výkonu. Jeho předností byly v poválečném období především úspory nedostatkové elektrotechnické mědi, a také odpadla nezbytnost vybavovat depa elektrodílnami, včetně potřeby personálu s elektrotechnickou kvalifikací. Výhodou byla též nižší hmotnost strojů. „V průběhu roku 1955 vypracovalo ČKD Praha návrh typizovaných řad motorových lokomotiv, na základě kterého měl být po konzultacích s odběrateli definován směr dalšího vývoje v oblasti výroby motorových lokomotiv. Tento návrh byl prostřednictvím ministerstva strojírenství předán ministerstvu dopravy, které pak z něj vybralo kromě už sériově vyráběné úzkorozchodné řady T47.0 další tři lokomotivní typy k dalšímu rozpracování a následné výrobě,“ připomněl Rostislav Kolmačka. 

Malé předobrazem
Šlo o dieselhydraulické třínápravové stroje pozdějších řad T 306.0 a T 304.0, dále známé Karkulky T 444.0 a k tomu dieselelektrické T 434.1, vycházející z už vyrobených strojů řady T 434.0. To ovšem s dovětkem, že typ T 434.1 bude pouze přechodným řešením do doby, než budou vyvinuty již vyhovující dieselhydraulické mašiny.
Dva prototypy, označené jako T435.001 a 002, opustily ČKD ve druhé polovině roku 1958 a už v době jejich zkoušek začala fabrika, ještě před schválením typu pro sériovou výrobu, vyrábět desetikusovou ověřovací sérii strojů dnešní řady 720 (přezdívaná Malý Hektor), na které už netrpělivě čekali provozovatelé uhelných vleček na Ostravsku. A právě Malé Hektory, jejichž výroba měla být jen vývojovým, odrazovým můstkem pro větší lokomotivy, se staly technickým předobrazem svých větších sourozenců. 
Osud tomu však chtěl, že vývoj „nástupnické“ dvouagregátové dieselhydraulické řady T 475.0 se opožďoval a zkušenosti s provozem prvních sériových strojů řady T444.0 nebyly nejlepší. Kromě toho objednaný počet 150 lokomotiv řady T 435.0 byl pro potřeby provozu velmi nízký. Dráha tedy sáhla po poměrně delší (13 280 mm oproti 12 560 mm), těžší, ale spolehlivé lokomotivní řadě z domácí produkce, vyráběné původně na export – ČME 2, technicky vycházející z menšího „brášky“ T 435.0. 

Sověti se vzdali svých dodávek 
Ani tentokrát však ČKD neměla jednoduchou práci. Výroba byla naplánována na několik let dopředu a výrobní kapacity vytíženy na maximum. „Jedinou možností bylo požádat sovětskou stranu o uvolnění části objednaných lokomotiv pro potřeby ČSD. To se nakonec podařilo a už v roce 1962 přichází k ČSD první pětice lokomotiv s označením T 458.001 až 005, které byly vyrobeny v rámci druhé výrobní série typu ČME 2 s předurčením pro širokorozchodné překladiště v Čierné nad Tisou. V rámci výroby třetí série ČME 2 odstoupil SSSR nejprve od dodávky čtyřiceti strojů, které byly už jako řada T 458.1 dodány na rozchod 1 435 mm, ty pak následovalo dalších deset širokorozchodných lokomotiv. Ze čtvrté výrobní série bylo dodáno dalších 100 lokomotiv, z páté série to pak bylo dalších 66 strojů a k tomu 20 lokomotiv našlo uplatnění na tuzemských vlečkách,“ vyjmenoval Kolmačka. 
„Vzhledem k náběhu nových výrobních programů (ČME 3, T 678.0 a další), který zaplnil většinu výrobních prostor lokomotivky ČKD, se po roce 1965 od další výroby strojů řad ČME 2 a T 458.1 upustilo, výjimkou však bylo posledních 130 lokomotiv, které byly v ČKD vyrobeny v rozmezí let 1968 až 1973 s výhradním předurčením pro export,“ upřesnil dále. Buď jak buď, některé se do zemí svého určení nakonec (například Írán) nedostaly, a tak zůstaly na domácí půdě. Exportní kusy ještě mířily do Albánie, Iráku, Polska, Indie anebo východního Německa. 

Hluk vyřešily tlumiče
Ve své výkonové kategorii se Velké Hektory, jak se jim začalo přezdívat, řadily k nejspolehlivějším strojům. Oproti řadě T 435.0 nabídly posádce podstatně vylepšené pracovní prostředí. Jedinou slabinou byla snad jen hlučnost, ale i s tím si technici poradili. Instalovali účinnější tlumič výfuku. Přednostně byli Hektoři dodáváni do větších železničních uzlů a na seřaďovací nádraží. Minimálně do 80. let patřily k tomu nejlepšímu, čím tehdy ČSD disponovaly, a například co do spolehlivosti měly T 458.1 i vůči novějším mašinám dlouho navrch. 
Díky své výhodné hmotnosti a tažné síle byly stroje často nasazovány i na spádovištích a při přetazích těžkých souprav. Ani 80. léta, jež přinesla Bangladéšky T 466.2, však neznamenala jejich odpis. Velcí Hektoři se jen přesunuli na vedlejší tratě a vlečky. 

Dvacítka zamířila do Karibiku
V 90. letech o některé stroje dokonce projevili zájem Kubánci. Z tuzemska tehdy prostřednictvím Pragoinvestu zamířilo do zámoří dvacet lokomotiv. Ještě předtím si v ŽOS Česká Třebová dopřály servis a přelakování do červené s výrazným žlutým pruhem. Další stroje se přesunuly do Německa či naopak ze zahraničí k nám. 
Na mnoha výkonech slouží nezničitelní Hektoři i nadále, byť nemají zdaleka tolik práce. Zejména stavební firmy je často využívají v čele pracovních vlaků. U Českých drah skončily lokomotivy v pravidelné službě před 17 lety, i když poslední mohykán, stroj 721.222, který řadu let jezdil v pronájmu v plzeňském kovošrotu, ukončil svou provozní kariéru teprve nedávno. Dodnes jsou chloubou Centra historických vozidel ČD dva provozní Hektoři T 458.1091 a T 458.1190. Celkově bylo vyrobeno 941 strojů.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 1

Další články této rubriky

Před 20 lety se na běžné trati v ČR prvně jelo rychlostí 200 km/hPřed 20 lety se na běžné trati v ČR prvně jelo rychlostí 200 km/h

5.5.2022 - Byla to událost, o níž se svého času především mezi železničáři a experty z oboru mluvilo hodně dlouho. V dubnu roku 2002 se poprvé v historii prohnal vlak po českém území na veřejně provozované trati rychlostí přesahující… »

Když se vlakem prchalo za železnou oponuKdyž se vlakem prchalo za železnou oponu

8.4.2022 - Systém ostnatých drátů, betonových stěn, minových polí, strážných stanovišť a samostřílů. Tak kdysi vypadala železná opona. Hranice, která bezmála čtyřicet let oddělovala Československo řízené moskevskými politiky… »

Nezamyslice se staly dějištěm diverzí na železniciNezamyslice se staly dějištěm diverzí na železnici

1.2.2022 - Železnice vždy měla v historii naší země významnou úlohu. Bylo tomu tak po vzniku samostatného Československa v roce 1918 i v pohnutém období druhé světové války za existence Protektorátu Čechy a Morava. Stát tehdy disponoval… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika