Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Dlouhý spád u Moldavy prověřil náročnou práci brzdařů

Dlouhý spád u Moldavy prověřil náročnou práci brzdařů

14.11.2013 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

V minulosti dávné i nedávné měly jedny z nejfatálnějších důsledků nehody, kdy ujely vozy nebo skupiny vozů po tratích s velkým spádem či došlo na vlaku k selhání brzd. Stačí vzpomenout například Krounu v roce 1995. Historické prameny prakticky na každé lokálce s dlouhými spády registrují jedno či více ujetí vozů. Pokud se to obešlo bez následků, zpravidla zapomenutých. Zde je jedna z nehodových událostí s relativně dobrým koncem.

Dlouhý spád u Moldavy prověřil náročnou práci brzdařů

Za sychravého počasí dne 11. listopadu 1922 před polednem sjížděl pravidelný nákladní vlak č. 982 z Moldavy. V 11.47, na minutu včas (!), se vlak rozjel z Nového Města v Krušných horách. Tvořilo jej devět vozů, tři uhláky řady Ke byly se zátěží (dva obsazené brzdaři), tři uhláky prázdné, jeden prázdný zavřený vůz a uprostřed vlaku brzdařem obsazený služební vůz D 50-199. Hmotnost vlaku taženého strojem 77.01 (později 403.201 ČSD) výtopny Hrob, vedeného tamním strojvedoucím Josefem Paškem, byla 142 tun, požadované procento brzdění 39 %, tj. 55 t, bylo hodnotou brzdicí váhy 65 tun bezpečně splněno. 

Brzdař zmizel za jízdy, táhlová tyč se zlomila

Vše probíhalo standardně až do okamžiku, kdy u posledního, návěstního vozu Ke 334-609 (hmotnost 29 tun, obsazen brzdařem Kastnerem) došlo k přelomení táhlové tyče k brzdě. Brzda přestala účinkovat, brzdicí procento pouze 36 tun již nemohlo stačit a rychlost vlaku se navzdory přibrzďování ruční brzdou na tendru a sypání písku pod kola začala nebezpečně zvyšovat. Topič opakovaně dával píšťalou návěst Zabrzděte úplně! Zápis dále uvádí, že hrobský brzdař Václav Hruška vyšel ve 12.03 hodin v jemu přikázaném voze D na přední stupátko, aby se přesvědčil, co se děje. Přitom v km 149,2, poblíž vzdálenostního návěstidla před Dubím, nešťastnou náhodou vypadl, aniž by to vlakové mužstvo zpozorovalo. Při pozdějších výsleších potvrdili strojní topič Josef Tymich (výt. Hrob), vlakvůdce Seifert i brzdaři Franz Klubsa a Kastner (který ukazoval, že se něco přihodilo na brzdě), že si pádu Hrušky vůbec nevšimli. 

Hrušku odvezli do Hrobu

Vlak 682 dojel na trvalém spádu 37,2 promile do úvraťového Dubí a tady se mu naštěstí podařilo zastavit. Pochopitelně s náskokem, již ve 12.05 hodin. Místo plánovaných 28 minut ujel 7 kilometrů za pouhých 18 minut a dosáhl rychlosti až 45 km/h. „Od brzdění stroje sršely plameny,“ uvedl do protokolu jeden z vlakového personálu. Vůz Ke, kde byla zjištěna závada, byl odstaven. Mezitím syn strážníka tratě č. 129 Klausmitzera nalezl zraněného brzdaře (utrpěl zlomeninu pravé nohy a patrně vnitřní zranění) a na zádech jej odnesl do dubské stanice. Vlak 982, který zanedlouho pokračoval v jízdě směrem do Mostu, jej mohl odvézt k dalšímu ošetření železničním lékařem dr. Kudláčkem do stanice Hrob. Odtud zraněného dopravili osobním vlakem 818 do okresní nemocnice v Mostě, kde byl dodatečně vyslechnut. Při tom vysvětlil, že k jeho pádu na levou stranu tratě došlo po jednom z cuknutí vlaku ztrátou rovnováhy.

Nehodu vyšetřil dubský přednosta vrchní revident Adolf Bízek a předal výsledky šetření Okresnímu soudu a Okresní politické správě v Teplicích-Šanově a ředitelství drah v Praze. I tato nehoda potvrdila oprávněnost „šturcu“ v Dubí i odvratné koleje před stanicí Hrob. Dochované dokumenty o této události s dobrým koncem jsou mimo jiné cenným dokladem o podobě nákladních vlaků na jedné z našich nejznámějších horských drah. 

Lokomotiva 77.01

Klostergrab (Hrob, v. č. 535 z roku 1884) je první z celkem osmi typu BU IV vyrobených lokomotivkou ve Floridsdorfu speciálně pro Moldavskou horskou dráhu (nejprve pětice z roku 1884, potom další trojice z roku 1886). Pod hlavičkou společnosti Pražsko-duchcovské dráhy (PDE) nesla číslo 26. Čtyřspřežní lokomotivy s maximální rychlostí 35 km/h a méně obvyklým dvouosým tendrem byly přiděleny výtopně Hrob. Některé z nich dosluhovaly ještě po 2. světové válce, často na posunu ve východních Čechách. Lokomotivu u ČSD označenou 403.201 počátek okupace zastihl ve výtopně v Suchdole nad Odrou. Převzaly ji zde DR, které ji přeznačily na 55.7121 a v červnu 1944 odprodaly zpět protektorátním železnicím. Vyřazena byla v roce 1950.


Průměrné hodnocení (22 hlasů): 4.45

Další články této rubriky

Jak pijí parní lokomotivyJak pijí parní lokomotivy

15.10.2020 - Voda – životodárná tekutina pro vše živé. Ale i pro nejznámější stroj na světě je voda základním předpokladem bytí či nebytí. Tím systémem je legendární vynález průmyslové revoluce – Wattův parní stroj. »

Hungaria: 60 let legendy na kolejíchHungaria: 60 let legendy na kolejích

15.10.2020 - Je jen málo expresů v Evropě, které se mohou pochlubit kulatým jubileem začínajícím šestkou. Naše Hungaria se mezi ně zařadila. Už 60 let slouží cestujícím mezi metropolemi Německa, Česka, Slovenska a Maďarska a po desetiletí… »

Horní Dvořiště aneb stanice s bohatou historiíHorní Dvořiště aneb stanice s bohatou historií

25.9.2020 - Na tuzemské železniční síti snad neexistuje stanice či zastávka, kde by se psaly dějiny země i české železnice tak výrazně jako v Horním Dvořišti na jihu Čech. Přijel tudy do nově vzniklé vlasti i prezident Tomáš Garrigue… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika