Železničář / Historie / Historie - všechny zprávy
Historie - všechny zprávy
Ústecká malodráha naposledy zacinkala před 45 lety
22.4.2015 - Ten obrázek si dnes vybaví spíše už jen starší generace. Od dob, kdy Ústím nad Labem jezdily tramvaje, totiž uplynulo několik dlouhých desetiletí. Naposledy tu cinkající vozy po kolejích projely při nostalgických jízdách na začátku června roku 1970. Pak město o tento způsob dopravy přišlo definitivně. Následovala podstatně méně oblíbená éra autobusů.
Výtopna Lužná skončila jako oáza vytápěček
8.4.2015 - Do malé středočeské obce u Rakovníka jezdili fanoušci železnice ještě mnohem dříve, než bylo jasné, že tu vznikne největší tuzemské železniční muzeum. Tehdy se však Lužná stala cílem návštěv především díky známé výtopně a depu. Zabloudili sem tak i lidé, kteří o této stanici nic neslyšeli.
Obří symboly Gotthardu přežily vlastní smrt
25.3.2015 - Byly jen tři, a přesto se zapsaly zlatým písmem do evropské železniční kroniky. Není divu – s délkou přes 30 metrů, čtrnácti nápravami a zejména výkonem bezmála 8 000 kW šlo o nejmonstróznější obry, kteří byli do té doby pro elektrickou trakci vyrobeni. Řeč je o trojici prototypů řady Ae 8/14, strojích postavených ve třicátých letech 20. století pro Gotthardskou dráhu. Přestože se řada dále nerozvíjela a stroje zůstaly osamoceny, díky své výjimečnosti a švýcarskému smyslu pro historii se do dnešních dní dochovali dva Velikáni.
Fenomén Aérotrain: Experiment pohřbily peníze i TGV
11.3.2015 - Měl být rychlejší než konvenční železnice a konkurovat letadlům. Experimentální druh vlaku na principu vznášedla, vyvíjený ve Francii v letech 1965–1977 Jeanem Bertinem, byl svého času naprostým zázrakem. Aérotrain se pyšnil jedinečným designem a hravě zdolal hranici čtyřsetkilometrové rychlosti. Hřebík do rakve tomuto projektu nakonec zasadilo rozhodnutí vlády podporovat projekt TGV, ale také nedostatek peněz a smrt hlavního tvůrce.
Nejslavnější únos vlaku proměnil hranice v pevnost
25.2.2015 - Byla to událost, která vyvolala celosvětový ohlas. A zároveň přiměla komunistické úřady bývalého Československa k vybudování neprostupné železné opony. Vlak svobody, jak se později spoji někdejších státních drah z Chebu do Aše přezdívalo, osudného 11. září roku 1951 místo zastavení v Aši projel do německého Selbu. Šlo o jeden z nejznámějších masových útěků na západ. V reakci na něj se ze všech hranic ČSSR stala pevnost, aby se „únos“ vlaku nemohl opakovat. Jak tedy pohlaváři bránili útěkům do zahraničí?