Dynamický zkušební stav prověří cokoli

Byť v okolních zemích existují podobná zařízení, těch úzce specializovaných na železnici je opravdu velmi málo. A právě jedno takové pracoviště se nachází ve velimském Zkušebním centru VUZ poblíž zkušebního okruhu. „Se zkušebním okruhem jsme kolejově propojeni, což je samozřejmě velké plus. Díky tomu může do naší specializované haly dojet po vlastní ose jakékoli tuzemské nebo zahraniční vozidlo,“ vysvětluje Jiří Soukup.

Vše je jako zrychlený film

Aby se nemusel nový vůz, jednotka nebo lokomotiva „prohánět“ třeba až několik let po tratích a podrobovat se složitým měřením, tak se právě v hale Dynamického zkušebního stavu během necelých tří měsíců odzkouší vše, co je potřeba. Všechny úkony se provádějí zvýšenou frekvencí kmitů, což může poněkud připomínat zrychlený film. Všechny části se zkoušejí podle evropských norem, což je výhodné nejen pro tuzemské, ale pochopitelně i zahraniční výrobky. Běžný návštěvník haly zkušebního stavu z řad laické veřejnosti by byl asi trochu zklamán, protože se na ní zdánlivě nic neděje a trakční vozidla nebo vagony jsou tam k vidění opravdu jen občas. „Osmdesát procent našich zkoušek spadá na různé konstrukce a komponenty, zbývajících dvacet věnujeme kolejovým vozidlům. U těch neprovádíme dynamické zkoušky, ale například měříme úhly či póly náklonu vozidla – tedy jak se skříň lokomotivy nebo vozu naklání během jízdy vůči podvozku,“ říká vedoucí pracoviště.

Nejnáročnější je zkoušení rámů

Nejsložitěji se na Dynamickém zkušebním stavu zkouší rámy podvozků. Tam například šestnáct různých sil působí v jeden moment na šestnáct odlišných míst! Tím se simulují skutečné síly například od tlumičů nebo křížení podvozku, které se děje běžně v obloucích železničních tratí, kde je kvůli odstředivým silám vždy jedna kolejnice výše než ta druhá. Postup těchto zkoušek je personálem tohoto pracoviště naprogramovaný a počítačová technika ho pak řídí úplně sama. Nicméně lidský prvek je na zkušebně potřebný. Šestičlenný sehraný tým, který mimochodem stále do svých řad hledá posilu, je perfektně proškolený a bez lidí by se výrobky samy neodzkoušely. Pro zajímavost – ten kdo zastává funkci vedoucího zkoušek, musí být prověřený a uznaný Českým institutem pro akreditaci, aby mohl tyto testy provádět.

A malá zajímavost na závěr. Zkoušky komponentů se odehrávají nepřetržitě dnem a nocí. Byť se na zkušebním stavu pracuje pouze v denních směnách, mají všichni zaměstnanci průběžné noční domácí pohotovosti. To pro případ, že se přístroj díky nějaké závadě sám vypne. Pokud se to skutečně stane, automaticky nahlásí přes GPS závadu a službu konající technik má 180 minut na to, aby se dostavil odkudkoli na velimské pracoviště, přístroje znovu nastavil a vše uvedl do standardního stavu. „Jsme na podobné případy s kolegy proškoleni a při této noční pohotovosti máme připraveny i naše automobily, abychom mohli ihned vyrazit. Z racionálních důvodů si nemůžeme totiž dovolit zkušební stroje na noc vypínat. Tím by se zkoušky neúměrně prodlužovaly, a jak známo, čas jsou peníze, a zákazníci chtějí mít vše prozkoušené co nejdříve,“ dodává na závěr Jiří Soukup.

Hlavní nabízené činnosti

▪  pevnostní zkoušky a analýza namáhání konstrukcí při simulovaném zatížení

▪  měření vlastností prvků tlumení a vypružení

▪  zkoušky spojovacího, táhlového a narážecího zařízení dopravních prostředků

▪  funkční zkoušky strojů a zařízení – ověření funkčnosti při zatížení nebo přetížení

▪  frekvenční a dynamické charakteristiky strojních dílů a soustav a vibrační zkoušky