Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Seznam článků

Seznam článků

„Hořící železnice“ aneb dědictví důlní činnosti„Hořící železnice“ aneb dědictví důlní činnosti

27.10.2015 - Za minulého režimu se na přírodu ohled příliš nebral. Hodně se na životním prostředí podepsala i důlní činnost. Nejinak tomu bylo v případě Ostravska. Kromě enormní ekologické zátěže však zdejší OKD „přispěly“ k devastaci okolí ještě něčím jiným. Vedlejší produkt těžby – hlušina – se použila jako materiál vhodný ke zpevnění drážních těles. Mělo to však jednu velkou nevýhodu: díky vysokému podílu uhlí byl tento materiál značně hořlavý. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. »

Ragulina zradila příliš klikatá infrastrukturaRagulina u nás zradila příliš klikatá infrastruktura

14.10.2015 - V bývalém Československu jezdily na železničních tratích až do druhé poloviny 60. let 20. století výhradně lokomotivy vyrobené v tuzemsku. Od roku 1966 to ale začalo být trochu jinak. V květnu téhož roku se na našich kolejích objevily první motorové lokomotivy ze Sovětského svazu, označené u nás jako řada T 679.1, které si časem získaly nesmrtelnou přezdívku Sergej. A následovaly další, jimž se říkalo Ragulin. »

Mallard: ikonického rekordmana málem pokořila zadřená ojniceMallard: ikonického rekordmana málem pokořila zadřená ojnice

30.9.2015 - V ostrovním království, zemi považované za kolébku železnice, které ostatně jízdou legendárního stroje Locomotion George Stephensona určilo den považovaný za datum narození železné dráhy, nebyla o velké drážní události nikdy nouze. Mezi nejznámější z nich patří světový rychlostní rekord, jehož dosáhla v roce 1938 parní lokomotiva řady A4 s číslem 4468 pojmenovaná Mallard. O těsném pokoření německého rekordu se dozvěděl celý svět, byť od samého počátku byl a dodnes je zpochybňován. Mnoho ale nechybělo a vavříny mohly zůstat Hitlerovi. »

Lesk a bída salonních vozů: Od Masaryka k HusákoviLesk a bída salonních vozů: Od Masaryka k Husákovi

30.9.2015 - Těžko hledat propastnější rozdíl, než jaký nabízejí dva vagony určené ke stejnému účelu. Oba vozily hlavu státu – ten první Tomáše G. Masaryka, druhý o několik desetiletí později posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka. Těsně před vpádem vojsk Varšavské smlouvy v něm v roce 1968 se Sověty jednaly tehdejší československé špičky v čele s Alexandrem Dubčekem. Tím ale jejich jakákoli podobnost končí. »

Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

30.9.2015 - Ve výčtu historických vozidel na Národním dni železnice v Hradci Králové je dozajista nejexotičtějším stroj s označením 638.1301. Jeho podivné číslo může v prvním okamžiku zaskočit i znalce „párovek“. Na druhou stranu už jen letmý pohled na její „figuru“ vše jednoznačně vyjasní. Šestka na začátku čísla značí, že jde o rakouské poválečné označení trofejní lokomotivy řady 38, tedy jedné z nejrozšířenějších sérií Evropy. »

První nákladní Bobina by oslavila 55. výročí provozuPrvní nákladní Bobina by oslavila 55. výročí provozu

23.9.2015 - Ačkoli byly první poválečné elektrické lokomotivy z plzeňské Škodovky označovány přídomkem univerzální, šlo spíše o vlastnost teoretickou. Brzy se totiž ukázalo, že Bobiny E 499.0 nedisponují pro těžší nákladní vlaky dostatečnou tažnou silou a hmotností. Z následné série řady E 499.1 byla proto vybrána jedna lokomotiva, která se stala prototypem pozdějších čistě nákladních „jedniček“. Stroj E 469.001, o kterém bude řeč, by v těchto dnech oslavil 55 let od vstupu do provozu. Současnosti se však nedožil a jeho životní pouť skončila před deseti lety. »

Dvě výročí připomenou život otce našich železnicDvě výročí připomenou život otce našich železnic

9.9.2015 - Hned dvojí výročí si v letošním roce připomínáme ve spojení s významnou osobností našich železničních dějin. Tou není nikdo menší než Jan Perner, projektant i stavitel železničních tratí a také český vlastenec. Září je měsíc, ve kterém se před dvěma sty lety narodil i tragicky skonal v roce 1845 na jím budované dráze z Olomouce do Prahy ve věku pouhých 30 let. Všechna tato významná jubilea si připomeneme v sobotu 12. září v Pardubicích během Železničního dne Jana Pernera. »

Před 20 lety Rakousko vyhubilo poslední KrokodýlyPřed 20 lety Rakousko vyhubilo poslední Krokodýly

26.8.2015 - Přezdívkou Krokodýl se honosí hned několik lokomotiv, zpravidla charakterizovaných sníženou nebo zužující se kapotou představků připomínajících tlamu obřího plaza. Jméno znají ve Švýcarsku, Rakousku, u nás, nebo dokonce v Indii. Tím opravdovým a jediným Krokodýlem je stroj řady E 94. Letos tato německá kultovní „elektrika“ slaví 75 let od vyrobení, ale pouze dvě desetiletí od vyřazení z pravidelného provozu v Rakousku. »

Plechová Laminátka: Málo známý příběh improvizacePlechová Laminátka: Málo známý příběh improvizace

12.8.2015 - Když se zeptáte železničního fandy, podle čeho získaly známé Laminátky svou přezdívku, bez zaváhání odpoví, že podle materiálu použitého pro výrobu čel těchto lokomotiv. Otázka pro fajnšmekry ale zní: Opravdu měly všechny tyto legendární stroje kabinu z laminátu? »

Hlavní nádraží v Lipsku letos oslaví 100 letHlavní nádraží v Lipsku letos oslaví 100 let

29.7.2015 - V evropském dopravním kalendáři bude u roku 2015 s největší pravděpodobností následující poznámka: 100 let hlavního nádraží v Lipsku. Dokončeno bylo v roce 1915 a svou plochou 83 640 čtverečních metrů je největší hlavovou stanicí v Evropě. Denně jím projde na 120 tisíc lidí a jeho čelní fasáda je široká téměř 300 metrů. Oslavy jsou tudíž zcela namístě. »

 

Přejít na stranu: « |1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20| »

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika